
Třeba bych zrušil klidně metereology. Bože. Co to píšu? To se mám jít pást, kdybychom zrušili pekaře? Třeba by se mohli jmenovat pekaři jinak. Počasí bude zasrané a chleba tvrdý. Prognostici (hle jiný název) nikdy počasí neovlivní jen budu vědět, že si mám dávat bacha. Ten plantalista od vánoček může klidně udělat chleba vypečenější, než by se do plantalisty řeklo. Boxem vás chci dneska pobavit, trochu překvapit. ÁÁÁÁÁÁ.... vy už zase nečtete, ale hned ohlížíte obrázky? Tak jo, pěkně postupně dolů. Mně se to tu líbí, že se nedá přeskočit stránka a kouknout hned na konec. Hihihihihi. To bude překvápko. Jako počasí.

135ku nebo 28ičku možná ale 85ku kurnik ale ta 14x54 by byla dobrá nakonec vyjdu s náhodným výběrem skel co mi mají umožnit fotku a zapomenu si zebrat do lesa baterku což zjistím při druhém záběru té právě umrlé. Leonardo da Vinci šel kuchat ty svoje skelety, hnipal se v umrlcích nebál se hrábnout do čersvě umrlé matky a nakreslil si to co bylo v ní a určitě to miminko někteří znáte z kreseb a třeba jindy čekal až umře stařec, povídal si s ním a co zavřel děda oči hned ho kuchnul...... a nakreslil. Já si myslím, že Leonardo nebyl žádný malíř. Bavilo ho kuchání a když už se nabažil vymyslel vrtulník a když na to už neměl peníze udělal těm Medičejům ohňostroj a divadlo, že bysme čuměli ještě dneska a on si za ty prachy odešel kreslit toho kluka s tím divným úsměvem bo kreslení měl jaksi v krvi a nedělal s tím nějaké cavyky. Více

Docela jsem se těšil na dnešní fotografování. Včera jsem byl taky fotit, vzal jsem si staré pevné skla co pasují na to nové tělo z toho starého těla ovšem pomocí redukčního kroužku bratru za dva litry. Fix aleluja abych tu neklel. Dnes jsem si vzal nové skla. Nic moc. Realita střední třídy a podtřídy z ranku základního osazení těla zrcadlovky vyšší třídy, kterou jsem si zakoupil coby dar od mé matky. Původně jsem si chtěl koupit za ty peníze traktor nebo vystavět pec na chleba. Nabyl jsem dojmu, že ten traktor nahradím fyzickou práci a s plynárnama to nějak probojujem i další roky. Více

Milí fotografové popřípadně také milí milovníci fotografie a milovníci života vůbec, jsa jste zde za účelem pokoukání se co nového a jak život ide, žříc toto zde vy u monitoru svého, po vánocíh třeba už monitoru nového, okem už unaveným takže s novýma brýlema, hledajíc nové podněty. Po létech, kdy se mi nahromadily cédečka s fotkama a ne a ne se rozkutálet, po létech zkoumání, co to je digitální fotografie, mám k začátku roku 2010 takové přání. Zpomalit veškeré tempo a zaměřit se na kvalitu. Zpomalil jsem už úplně všecko, natáhl jsem den na týden a trpělivosti naopak se učím já. Učím se taky dobře psát, zvláště tady na tomto zde tolik sledovaném blogu. Více

Kapr na modro o vánocích. Kdesi v hlavě to mám a ani nevím jestli to je recept na jídlo nebo jen modrý kapr a cosi se mi v hlavě motá. Jestli to recept je, měl bych začít slintat podle Pavlovova. Jdu si ukrojit chleba s tvarohem a dělám si bílé kafe. Takže to bude něco jiného a ne modrý kapr. Dívám se jestli je něco modrého na těch kelímcích s tvarohem. Ha. Mléko je v modrém obalu. Takže podprahovka tutovka na mlíko odtučněné s modrým obalem. Je to jinak? Jo je to jinak. Já kupuju mléko červené z ideových důvodů. Plnotučných. Více

Proč musím pořád okecávat ty fotky tady. Šoupnu sem várku a lidi se pokoukají. Tak. Jenže mne třeba něco štve a ty fotky jsou jen tak kolem omáčka kolem masa. Maso já rád a krvavý biftek pepřový víc. Tak jak ho dělá Bukowski. Ten si dá panáka, zatímco se mu rozpaluje pánev rozklepe si stejk, posype pánev pepřem a položí stejk, dá si panáka, pak otočí stejk, dá si panáka. Já bych to celé mezitím ještě fotil, vypil a snědl bez chleba. Více

Než tady do blogu nastrkám ty fotky, tak to mi tedy kolikrát tečou nervy. Vlastně jsem si už zvykl na to, že to nejde jen tak honem. Možná to bude tím, že používám jen dva prsty na klávesnici. Někdy se koukám a on mi tam do klávesnice vběhne i palec pravé ruky a prostředníček taky pravé ruky a ta levá ruka na to má úplně jiný systém, dvouprstý, ale už jsem do toho jednou šel i pěstí. Používám i tablet s elektronickým perem, ale ten text nakonec vydatlovávám do blogu prsty. Mívám přitom malíčky nahoru a oči taky vsloup. Více

Modrou namícháááááme, a pán se zamyslel a zahleděl do daleka a nastalo zvědavé ticho v krámku s barvama ze kterých že se dá modrá namíchat. Že barva modrá není na skladě v centru Ostravy je možno si vysvětlit v tomto městě třeba tím, že nové logo s třemi vykřičníky je modré, jaksi blankytně modré a také přece místní fotbalový klub má modrou, ale tmavě modrou. Znám i pařížskou, nebo pruskou modrou, modrou třeba ultramarínovou, ale že by se dala namíchat? Více

Ležel jsem na lehátku, na balkoně brněnského sídliště ve čtvrtém poschodí a buldoček Ulrych u mých hostitelů v pěřině. Vzpomínal jsem, když chtěl můj pes Fido kdysi také ke mně do postele. Štěňátko to byl tehdy rozverné a skokem se chtěl uhnízdit u mně v pelechu. Ještě ve vzduchu jsem ho lapnul a fičel úplně jinam. Když je to nakreslené v animovaném filmu vypadá to rozplácnutí o stěnu srandovně. Více

Byl jsem pozván na oslavu narozenin. Domča mne pozvala. Vyrostla do jedenácti let. Albrechtičky mám za humny přes louky a kolem rybníka tak deset minut lehkým pedálem na kole. Tam Domča oslavuje. Vzali oslavy jedním vrzem s mamkou, taťkou, výročím svatby, Albrechtičky taky slavily. Pro fotografa žně. Více

Nechodím nikam. Sedím doma na dupě. Zajdu na hrušky, to trvá asi deset minut. Se švestkama patnáct minut. Manželka zavaří co donesu v košíku asi za čtyři hodiny. Včera jsem ji u zavařování zase rozhodil ohledně nového lustru. Zapomněla pak dát do mirabelek s hruškama a švestkou ten cukr. Řekla mi to až jsem seděl u televize a díval se na jiný prostor. Revizoři. Bezva maďarský film. Hned jsem oprášil slovíčka z vojny a vzpomněl na Pištu. Měl motýla vtetovaného na prsu. Půl motýla. Manželce se film líbil taky. Více

Také o žebrácké holi a lámaní chleba, devateru řemesel a desáte bídě jak mi říkal tata a mama neříkala radši nic, jen navařila hrnec plévky bramboračky a udělala ,,stryki" (placky z brambor) a koupila teplé ponožky a svou práci si dělala až do důchodu a pak ještě taky potom a stále ve zdravotníctví. Údajně dělám práci co je mým koníčkem. Původně pekař. Naši vůbec rádi, že jsem se vyučil. Více

Ještě teplé fotky z dnešního dopoledne. Bylo zataženo. Na horizontech dokonce taková ta tmavě modrá obloha. Jedu na kole. Byl jsem tady včera s kamarádem Alešem z Kutné Hory a s jeho synem taky na kolech. Aleš nadával, že si nevzal foťák. Koukal na ty ,,lekníny" a kde všude by nahodil udice. Říkal sice pytlačky, ale já tomu nerozumím, nechytám ryby, dávám si na stativ objektiv a pytlačky si nahodím až ke kotníkům. Tedy gatě, ne pytlačky nebo teplačky nebo co ti rybáři mají na nohách. Více

Dovolil jsem si zde dát upravené fotky tak, že už to jako fotky nevypadá. Ortodoxní fotografy znechutím. Ovšem já se pozastavuji vůbec nad tím, co to ještě pořád vidím na internetu za foto se pokládající. To je vše. Jinak už mi je to úplně jedno. Byla svatba. Bylo plno lidí. Bylo horko. Prase bylo. Guláš. Svatba ve stanu? Více

Kajsyk kolem Kružberka v dědině.Nejvíce mne zaujal ten co tam od rána kosil v děšťu tu trávu. Chcalo a on kosil ten kus zahrady se staru kosu. Více

Zn: vyprášení hardisku v dubnu.

Bude květen a třeba pak červen do listopadu času dost. Pokud se chcete setkat s fotografy na setkání fotografů pak na setkání fotografů moc času nemáte. V sedm začne šrumec a před dvanáctou je šrumec tatam. Dvakrát do roka trochu rychlovka. Těším se moc. Jako na párek s pivem. Párek s pivem jsem měl rád ten vymočený na nádraží. Párek z friťáku je humus. Tady tady je aspoň na elektrickém grilu a když už pomalu je, tak to i prská a zavoní. Kolem jsou stoly s těmi mazlíčky. Foťáky. Zatím ještě krabičky se sklíčky. Zatím. Za deset let jsem opravdu zvědavý, jestli příjdou lidi na fotku jako takovou neb na techniku jako takovou asi těžko. Více

Roman mne inspiroval s tím co poslouchá v březnu. Ptáci se probouzejí, takže jsou slyšet nové hlasy. Jako když dirigent Příroda máchne hůlkou, aby se už daly do zpěvu konečně v partituře napsaní zpěvní ptáci. Dirigent Příroda. Nechám ho ať nám namíchá co je mu libo. Vadí mi, že stále někdo leze do sálu a ruší. Musím poslouchat ptákoviny z médií? Chudáci pěvci v orchestru pana dirigenta Přírody. Zaplatil jsem si tedy koncert a poslouchám, protože jsem se narodil tak musím. Více

Známe se poměrně dlouho. Možná patnáct let. Když jdeme vedle sebe po ulici, vypadáme jako ti dva z vesničky střediskové. Když jdeme spolu po ulici znamená to, že jsem na návštěvě, na kterou jsem se sám pozval. On je ten, který je menší. Já ten větší. Asi o půl těla. Jestli nahoru nebo dolů nevím. Více

Dobrý den plný lásky. Po luce jsem se projít nebyl. Psa by nevyhnal. Můj semenářský příspěvek obrazový, týká se poetiky všedního dne. V ranní diskuzi s manželkou jsem pojal představu jak by to vypadalo, kdyby na zahrádkách před domy namísto trpaslíků byly zhotovené penisy a vagíny. Internet bují pornografií. Internet za nic nemůže. Semenářký průmysl bují a s ubývajícím sněhem se vyroní ven do přírody. Internet v lese. V noutbuku a v přírodě nás video trochu povyrazí. A pak posléze, uprostřed lesa v kompu dojde baterka - a tož aj pak i k činům... sluchátka s muzikou na uších, neuslyšíte tok tetřeva a nadrženého srnce, koně ržát. Více
Karikaturista, fotograf zpod Ostravy. Často o mně říkají: ,,to bychom do něj neřekli". Matka minulý měsíc zalomila rukama a po mé padesátce řekla: ,, a já myslela, že tě to už přešlo", toho jsem se bála čeho jsem se to dočkala. Prý si mám zajít k psychiatrovi. Jinak jsem na volné noze a zatím mne to nepřešlo Každý den natahuju na týden. A jsem sprostý jako dlaždič. To byste měli taky vědět.
| << < Červenec 2010 > >> | ||||||
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| 01 | 02 | 03 | 04 | |||
| 05 | 06 | 07 | 08 | 09 | 10 | 11 |
| 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
| 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 |
| 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | |