Reklama
 
Blog | václav šípoš

Poprvé na kole

Někdy se to stane, až na poslední chvíli, třeba ke konci prázdnin, že poprvé jedete na kole. Fotoreportáž ke konci prázdnin, jak se James v osmi letech učí jezdit na kole a já, že v Anglii se jezdí vlevo.

Nevím snad co ještě dodávat k fotkám, nicměně jedna taková málem fatální věc. James je angličan a tam se jezdí vlevo. To jsem si uvědomil, když jsem volal na jeho záda, ,,James, slouly achtung kurnikšopa auto, kam se sereš“…

James je Angličan. Chtěl jsem napsat Brit, ale to vypadá, jako že to je pes. James má rád jídlo takové to co má kečup. Je to na něm už vidět a jakýkoliv pokus zavést mu do života pohyb je asi fajn. Jeho máma tvrdila, že to už zkoušela s tím kolem, ale že nemá James rovnováhu. Říkal jí to.

Vzal jsem to s ním z kopce. Pak za roh na vedlejší cestu. Vysvětlil funkci přední a zadní brzdy, přehazovací páčky jsem mu taky vysvětlil i vystrčení levé a pravé ruky. Toto jsem mu jen opatrně naznačil a nechám už na něm, jak si s tím v Anglii naloží. Rovnováhu jsme tedy oba našli a začali ji používat. James pomalu začal ožívat, projevil už i nadšení, hlavěně jízdou přes kaluže. 

Reklama

Pak jsem mu konečně nafoukal tu prázdnou zadní gumu. Tak jsem zpočátku prostě tu zadní gumu nechal prázdnou, že jsem si myslel mylně, dáme kopeček dolů a šlus.

Jo, na zvonek jsem zapomněl. Na kole on taky nebyl. No třeba já, když  jsem tuhle jel na kole, hledal jsem záchranný pás. Díval jsem se do zpětného zrcátka. Zapínal jsem blinkry. Nic z toho na kole nemám, ale mám reflexy podmíněné z auta a pocitově se po těch věcech ohlížel. Stačí pak silnice a kolo a nějak se mi to smíchá. K smíchu. Tuhle jsem v lesíku u značky ,,cyklisto sesedni z kola“ sesedl z kola a čekal co bude. Nikdo nikde. Čekal jsem ještě chvilku, nasedl a jel dál opuštěnou trasou v polích. Nikdo tam nebyl a já nevěděl, jak dlouho mám být sesednutý z kola. To jsem Jamesovi nevykládal a asi ho čeká vlastní kolmý svět.

Tak to je tedy konec. Nebo začátek?