Reklama
 
Blog | václav šípoš

Letecký den NATO ode mne.

Co už, když to lítá ve vzduchu kolem a když foťák smutně kouká

optikou, třeba takovou tu tele-objektivní a nebo široko-úhlou

na mne smutně kouká ze všech úhlů a dálek, a to ještě použije

clonu a čas.

Je to akce z našeho kraje a já bych tedy nejel ani náhodou někam dál něž za humna abych něco takého fotil. A vůbec já fotím jen to co potkám. Někdy to hned vymažu a taky tady nedávám všecko. Třeba šichtu tu nedám. Yoguminovi akty taky ne. Ledaže by chtěl on ty svoje, ale Babza by zase křičela, že to je tady zase hrůůza.

Kolega fotograf jako že šichtu a taky aj akty fotí, ale jako šichtu, no a ještě to vystaví, coby artefakt do galerie. To mi příjde blbé, ale dělejte co umíte, ale mně to příjde jako komunál a na to se nechcu dívat, protože to děláte tak jak to chtějí oni a to není už svoboda, na kterou bych se chtěl kochajíc se dívat a vaše řemeslo musí být dobré aj když neumíte mít ten talent, ale kdybyste chtěli tak to ojebete taky.

Svobodně si lítat vlastně mne zárověň napadlo. Ale má to svoje meze. Někdo si je vytyčí penězma. Někdo vnitřním já. Já mám dovolenou třeba takovou, že někomu něco slíbím a pak se na to vyprdnu. To je moje dovolená. Tak kdybyste něco ode mne jako chtěli, tak možná si udělám zrovná na vaše konto dovolenou. No vidíte, co všechno ve mně to lítání vzbuzuje za asi-coace. A taky mne nebaví se tady s váma bavit abyste to věděli. Kliknite, že ste tu byli a čau. No ještě chvilku a už se naseru sám na sebe a vyhodím to co jsem si pro vás nachystal. 

Reklama

To bylo pár slov kvůli karmy, abych se ohřál.