Reklama
 
Blog | václav šípoš

Skousnete Coloursy?

Vybral jsem si svou trojku, která mi na Coloursech udělala radost. Pak i fotky, tady pro vás, těch je zase více než hudby co jsem poslouchal a spousty mi toho ušlo a pak poslouchal, že:  ,, tak to jsi přišel o hodně". No třeba ten bezdomovec jak hraje na tu jednu strunu... .

Shaka Ponk. John Butler trio. Great Malarkey. První den a pro mne pecka Shaka Ponk. Byl jsem nadšený z muziky a projekce a z těch lidí co to hrají. Do rána jsem doma ještě loudil na you tube. V pátek velké dilema zajet na King Crimsny do Buchlovic, ale nešlo to. Výlet do Buchlovic se nekonal. John Butler trio mi splnili to co mám rád z kytarové rockerské klasiky. Humor, radost, takže mi usušili slzy od Crimsnů.

… ,, tak kam půjdeme teď ? …“, ptáme se nových známých z Coloursů ve vedru u kofoly a piva.

Támhle ve stanu, tam je zajímavá kapela z Anglie. Dechy, punk, zpěvačka rozlítaná s kytarou po place…. Great Malarkey nabídli klubovku ve stanu. Zpěvačka Alex Ware svým hlasem punkovou rozvernost, ale skvělým hlasem mi připomněla časy francouzských šansoniérek. Naučila publikum slova a to zpívalo spolu s ní. Pak ji na rukách vynesli a podávali si ji po celém stanu, plavala jak na moři. Moc dobré.

Reklama

Asi bych neměl zapomenout na Roberta Planta. A víte, že se mi to málem tady podařilo? Je to můj Led Zeppelinový tata a tak jsem se na něj těšil. Stál jsem a poslouchal. Před léty byl taky v Ostravě. Uf.  Poslouchal jsem ho na louce pod hvězdami… dvacet kilometrů od podia, nemohl jsem na kolorsy. 

Tentokrát jsem v půlce odešel z davu do opuštěného stanu, koupil si placku, dal si kafe a zapálil fajfku s tabákem Latakie, hodně silný tabák a kouřil a vypouštěl dým a Plant se odrážel od těch stěn kolem a zpíval mi do ucha a byli jsme zase sami spolu, nikdo mi ho nebude krást.

Je tady ještě John Grant. Nezašel jsem kvůli němu za Pavlem Fajtem. Grant nezpívá, dává poselství a opravdu povznáší a má na to hlasově a jeho hudební umění je k mé dýmce v souladu, pozitvně naladěn k dalším dnům, narozdíl od jeho pozitivy už dnům sečteným…

Tleskám zde ,,Orloji“. Oni nezpívali. Měli konstrukci a ve výšce orloje naproti hlavního podia bavili krátkymi etidami po vystoupení ještě horké publikum. Humor, skvělá pohybová choreogafie ala lotkovo orlojové pohyby a vtipné etidy dokázali publikum rozverně odpoutat od emocí poslechových k pohledovým. Asi levá a pravá hemisféra, ale určitě ucho a oko měli z obojího co namíchat.

Nakonec zde dám mínus. Bastile a John Newman je nuda. Nuda popová. Coloursy mají co ztratit.

















 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama