Co se tak asi děje v Ostravě zajímavého, je dokončení ostravské ,,Fukušimy dvě“. To jsou ty kostky a lidi si dělají
srandu z ,, Nové Karoliny“. Mně to nedělá problém ji také nazývat Fukušimou. Zbytek jsem popsal rovnou do fotek.
Nenapsal jsem, že jsem tu vernisáž za hodinku stihl, a že jsem původně šel na vernisáž s tím, že se potkám s panem
Jaroslavem Weiglem výtvarníkem Cimrmanů. Ostatní mne baví moc, ale stydím se s nima bavit, nejsem lingvista a možná
trochu víc přisprostý řečí i duchem. Možná bych měl zde blíže k Eskymovi Welzlovi. Jen tolik neplivu kolem.
No, protože jsem tedy s pane Weiglem se zde nepotkal, tak jsem nešel ani na ty Švestky. Prostě jsem je zbalil
a šel domů. Ono se tam vyrojilo tolik lidí, že jsem zíral odkud se vzali v té Ostravě. Zpočátku jsem Cimrmany litoval,
jak tam budou sami v divadle Petra Bezruče a na výstavě taky, že budou sami. Na mé výstavy moc lidí nechodí.
Většinou po mně chtěli abych zatančil a to už nedělám. Chystám výstavu aktů na duben a už mám vymyšlený proslov.
Na výstavě aktů se přípitek zvrhl v hromadnou pitku. Tak já už končím.
