Poměrně blízko od břehu, čekaly dvě labutě na svou ,,kolegyni“ (možná kolegu) než vyleze ze křoví a už tak trochu natřásaly křídla do bojovných tvarů, to když uviděly mou fenu pobíhat kolem. Fenka se však vrátila ke mně a pokojně si lehla a ,,fotila“ se mnou, a za to ji mám rád. Je to pes co spíše hlídá. Ona navíc ,,fotí“se mnou a učí se ode mne technice,,lovu“ Stojím a fotím a ona leží a pozoruje mne a učí se v klidu sedět a hlídá.
Chtěl jsem nasadit zrovna jiný objektiv. Moc mi nešlo zaostřování s tím objektivem, který jsem si chtěl vyzkoušet a je to takový ten levný seťáček a něco se tam seklo. Chtěl jsem zrovna vyměnit objektivy za nějaký ten ,,normální“ jenže v ten moment začaly labutě startovat. No a já šílel. Někdy to cvaklo, nekdy i zaostřilo. A labutě pomalu se odporoučely na druhý konec rybníku. Tak jsem se vytrestal za zkoušení. Jako bych byl westernovým kovbojem na souboji a věděl, že střílím slepýma.
Doma jsem fotky zběžně prohlédl a hořce litoval těch snímků. Chtěl jsem to vyhodit. Řezal jsem kompozice, doladil ostrosti no a nakonec mi to pro nějakou tu příhodu od rybníka postačí. No a nakonec mi přišlo, že to tady můžu taky dát. Ten můj průser techniky se nakonec schová za tu atmosféru startujících labutí. To je kouzlo fotografie.
PS: odpoledne jsem spěchal znovu tam k rybníkůlm rozdat si to ještě jednou s technikou versus přírodou. Udělat pořádnou ostrou fotku, se zostřenými bílýmy péry labutí a celou škálou šedých barev a tonů. Kdy by se pak ptali potom všichni ,, a Č Í M jsi to fotil“, to je úúúžasné? Co to máš za foťák? Týýý brďo hmmm, tak na to já nikdy nebudu mít a brečí, že na to nikdy nebudou … mít.
No a ti co ty foťáky mají a ty objektivy taky a hodně drahé řeknou, Hmmm, a jdou fotit nějakou svatbu bo nemají co žrát, bo ty krásné ostré fotky nikdo nechce za ty prachy koupit a kurnik je jich plný internet.
Dostal jsem nabídku od kapříků. Labuťe byly kdesi pryč a kapříci vyskakovali z vody hned u břehu lapajíc po muškách. Dobrá. Labuťě tedy příště. Dnes si dáme kapříka v letu. Hmm a ptáte se … a proč tady není kapřík v letu vyfocený?. No, ehm.. ty tři rozmazané jsem vymazal rovnou ve foťáku. Zkoušel jsem pevný teleobjektiv s ručním zaostřováním… a naslepo to tak zkoušel a zkoušel. Víte, já rád zkouším. Mně ani o ty fotky nejde.
Hezké odpoledne s fotoaparátem, kdy jsem si i zdřímnul u šplouchajícího rybníka s foťákem v klíně, nachystaným v pohotovosti, co kdyby něco, a klimabajíc čekal na to až budu moci zmáčkonut spoušť a nakonec už ten den jsem nic nevyfotil. Šel jsem domů, poté co mne z dřímoty u rybníka vytrhl mobil. Volala modelka, co mi sedí aktem, že jí nejede autobus a že asi nepříjde.
